45. šachová olympiáda Budapešť 2024 – hodnocení ženského týmu

Letošní olympiáda proběhla ve dnech 10. – 23. září 2024. Z pořadatelského hlediska lze celou akci pomyslně rozdělit na „špatnou – vnější“ a „dobrou – vnitřní“. Velmi dobře fungovala organizace uvnitř sportovní haly BOK, kde se hrály všechny zápasy. Pochválit lze i tým rozhodčích a TAP (technical administration pannel) za každodenní záplavu informací. Zdařile proběhly i obě „společenské“ akce – slavnostní zahájení i zakončení určitě lze hodnotit pozitivně. Ubytování české výpravy v hotelu Continental rovněž splňovalo velmi dobrý standard. Mnohem slabší ale byly ostatní věci – informovanost a komunikace organizátorů před olympiádou, často haprovala doprava účastníků autobusy, problematicky působilo i umístění toalet mimo budovu. Na začátku turnaje několik dní silně pršelo, během volného dne se naštěstí vrátilo příjemné babí léto.

Český tým tvořily reprezentantky Julia Movsesian, Natálie Kaňáková, Tereza Rodshtein, Martina Kořenová a Kristýna Novosadová. Kvůli krátkodobému letnímu poklesu formy několika našich hráček bylo družstvo nasazeno až jako číslo 41 (oproti 23 v Chennai 2022), cílem bylo startovní nasazení vylepšit. Vzhledem k podhodnoceným ratingům našich reprezentantek jsem byl spíše optimistou, to jsem ale vždy. Dílčí plán spočíval v udržení prvních dvou šachovnic a v přidávání mírných plusů na zadních deskách.

 

V úvodním kole hrajeme proti exotickému Guamu. Vítězíme snadno 4:0 – Natálie získává figuru již v zahájení, Kristýna korunuje svůj útok pěšcovým matem, Tereza dominuje ve střední hře bez dam, Martina také zle zatápí soupeřčině králi.

 

 

Nastoupit na prvním stole proti pozdějším olympijským vítězkám z Indie je nefalšovaný šachový svátek. Zápas je pikantně okořeněn už před jeho začátkem, soupeřky vinou dopravních potíží přijíždějí se zpožděním, naše hráčky velmi korektně čekají a nepouštějí hodiny. Indický kapitán byl odměněn čtyřmi tužkami s nákresem krtečka, což neponechala stranou ani indická média. Natálii se partie nedaří, proti budoucí vítězce třetí šachovnice Divye jasně prohrává. Martina drží Sachdev na uzdě, k ničemu ji nepouští a bezpečně remizuje. Další dvě partie jsou velmi napínavé, optimisticky vnímám jak dobrý čas na hodinách, tak i objektivně nejasné pozice Julie a Terezy, ale nakonec se projevuje obrovská síla soupeřek. Vantika (pozdější vládkyně čtvrté šachovnice) se ve velmi složitém postavení na vteřinách rozhoduje přesně a využívá sebemenšího zaváhání Terezy. Julia promarňuje své šance na minimálně remízový výsledek těsně před kontrolou, pak už Harika dominuje. Odcházíme hrdě ale krutě poraženi 0,5:3,5.

 

 

Třetí kolo proti Tádžikistánu neznamená vážnější problém, i když, jak je vidět z výsledkové listiny, tádžické hráčky v turnaji zaznamenaly slušný ratingový zisk. Kristýna dává soupeřce lekci z prostoru, dvojice střelců a rozdílu v působnosti figur. Natálie vyvrací podmáčenou koncepci v sicilské a sbírá materiál. Julia prokazuje sílu v přechodu ze střední hry do koncovky, Martina matuje s pomocí dámy a střelce – jednoznačné 4:0.

 

 

Exotika Orientu pokračuje i nadále – ale pozor, družstvo Turkmenistánu sice neoplývá zkušenostmi, ale slabé je jen na papíře, což prokazuje nejen svým konečným 32. místem. Kristýna zve soupeřku na projížďku po řece Volze, během níž ji zkušeně přehrává a „utápí“. Natálie agresivně obětuje pěšce a tvrdě útočí na krále. Julia sokyni trápí souhrou dámy, věže a jezdce – vytváří matové hrozby. Tereza mohla přidat i čtvrtý bod, ale ve vyhrané koncovce zbytečně klopýtá. Vítězíme přesvědčivě 3:1.

 

 

V pátém kole čelíme silnému Srbsku. Asi v polovině zápasu to vypadá zhruba remízově, nakonec ale míjíme naše šance a kvalita soupeřek se prosazuje. Martina své sokyni zle zatápí, má výhodu a krátkodobě získává kvalitu. Nevybírá si však z několika dobrých cest a připouští remízové výměny materiálu. Julia čelí nepříjemnému tlaku Injac, bohužel nevyužívá možnosti aktivní obrany a dostává se do pozičních kleští. Natálie hned po zahájení může získat „polopěšce“, nechce ale soupeřce povolit protihru ani remízu. Riskuje až příliš a „nevynuceně“ prohrává. Kristýna zajímavě obětuje pěšce s dostatečnou kompenzací, nepokračuje však nejpřesněji, poté se soupeřka vynalézavě brání a nic extra nepřináší ani oběť figury za několik pěšců. Škoda, prohráváme zbytečně vysoko 0,5:3,5.

 

 

Těsně před volným dnem čelíme reprezentaci Alžírska. Přijímáme roli jasných favoritů a jdeme si pro vítězství. Kristýna potvrzuje svou sílu v otevřených pozicích, její figury se derou k soupeřčině králi a matují. Julia má podobné otvírací choutky, klade sokyni konkrétní problémy a v závěru partie totálně dominuje. Tereza si dnes libuje v materiální nerovnováze, mění svou dámu za tři figury, prokazuje mnohem lepší souhru a přechází do učebnicové koncovky, v níž není co řešit. Martina udržuje jasnou výhodu, nepokračuje však přesně a trochu „profesorsky“ směřuje do koncovky, v níž se ale soupeřčiny doposud pasivní figury nečekaně rozehrávají a Martině nezbývá než rezignovat. Vítězíme „jen“ 3:1.

Volný den trávíme procházkou po pamětihodnostech, návštěvou šachového festivalu Judity Polgar, menšími nákupy a společenskými hrami.

 

 

Olympijská losovací houpačka pokračuje, čeká nás silný Vietnam. Kristýna jde soupeřce hned od zahájení „po krku“, ta se ale dobře brání a je to naopak náš král, který zůstane na holičkách. Tereza černými snadno vyrovnává, bohužel je postupně přehrána techničtější soupeřkou. Julia hraje výborně do 39. tahu, silnou sokyni takticky přehrává a zahání do časové tísně, má i čistého pěšce navíc. Pak začíná chybovat z únavy a partie pomalu spěje až k hořkému konci. Natálie hraje solidně, více než remíza ale není k mání. Opět v zápase promarňujeme několik šancí a prohráváme zbytečně 0,5:3,5.

 

 

Družstvo Islandu by nemuselo být těžkou překážkou, samotný zápas je ovšem velmi dramatický. Jako první končí Natálie, která ve své časovce nejprve odmítá opakování tahů, pak se s ním raději smiřuje. Tereza se nadechuje k postupnému útoku na krále, soupeřka až do kontroly odolává, ale pak přichází smrtící úder a Tereza vítězí. Martina hraje rychle a agresivně, soupeřka má málo času a k tomu plné ruce práce. Stačí ale jeden neopatrný tah a všechny výhody najednou tají jako sníh pod gejzírem. V koncovce Martina horko těžko zachraňuje svou kůži. Julia bojuje proti české rodačce Lence Ptáčníkové. Partie je dlouho vyrovnaná, což se dá říci i o věžové koncovce. Ta plynule přechází do dámské koncovky, kde již Julia prokazuje svou třídu. V zápase zvratů zapisujeme výhru 3:1.

 

 

Los devátého kola nás „potěšil“ v podobě papírově slabší Malajsie, ale už předem bylo jasné, že nás nečeká žádná procházka růžovou malajskou zahradou. Vnučky Sandokana nakonec skončily na 35. místě a všechny k jeho potěšení výrazně vylepšily svůj rating. Kapitán riskuje a nechává střídat unavenou Julii, přesto věříme ve vítězství. Kristýna hraje originálně, to ji ale stojí hodně času, načež soupeřka otvírá hru a nemilosrdně trestá. Tereza stojí po zahájení skvěle, nepokračuje ale nejpřesněji a partie končí smírem v koncovce. Natálie srší agresivitou, obětovává jednoho pěšce za druhým i za třetím, obrana ale slaví úspěch. Šanci alespoň zkorigovat má Martina, sokyni pozičně svírá a drtí, stačí ale chvilka nepozornosti po 60. tahu a karta se krutě obrací. Nečekaně prohráváme 0,5:3,5.

 

 

V desátém kole se utkáváme s reprezentací Chile. Toužíme po vítězství, to nám ale není dopřáno. Julia černými korektně remizuje. Vinou kapitána a zvoleným nepřesným pořadím tahů v zahájení se Kristýna dostává do potíží a více než remíza není k dispozici. Martině se partie nedaří, dostává se do defenzivy a soupeřka útočí bez milosti. Sokyně Terezy do hracího sálu propašovala kalašnikova, ale naše hráčka ji přehrává v zápletce a v koncovce vítězí s kvalitou navíc. Remizujeme 2:2.

 

 

S libovolným turnajem, povedeným či nezdařeným, je příjemné rozloučit se výhrou. Nastupujeme proti Monaku a snažíme se odčinit předchozí nezdary. Kristýna vítězí jako první razantním postupem svého krajního pěšce. Přidává se Tereza s agresivním útokem korunovaným matem střelce a věží. Julia demonstruje hlubokou přípravu v zahájení i znalost typových koncovek. Natálie soupeřku přehrává v drobných zápletkách a sbírá její pěšce. České borkyně na konec – čistá výhra 4:0.

Na předních stolech se bojovalo „na krev“, o medaile se přetahovalo několik celků až do posledního kola. Nejcennější kov zaslouženě vydolovaly po většinu soutěže vedoucí Indky s vítězkami třetí a čtvrté šachovnice Divyou a Vantikou před stříbrným Kazachstánem (hrajícím olympiádu dokonce bez dvou hráček úrovně 2450!) a bronzovým družstvem USA, které táhly zejména hráčky čínského původu Yip (vítězka druhé šachovnice) a Lee. Na dalších místech skončilo Španělsko, Arménie a Gruzie. První šachovnici ovládla Číňanka Zhu Jiner, na páté desce zcela dominovala Izraelka Kochavi (8 z 8!).

Olympijská soutěž je pro všechny účastníky velmi náročným turnajem. Celosvětová konkurence se vyrovnává a značný progres prokazují zejména asijské celky. Při pohledu na přední příčky konečného pořadí a současně vysoké ratingové zisky si nelze nepovšimnout družstev Kazachstánu, Číny, Uzbekistánu, Mongolska, Vietnamu, Filipín, Turkmenistánu, Malajsie, Iránu a Srí Lanky – všechny spojuje asijský kontinent.

 

 

Naše konečné 43. místo sice skoro přesně odpovídá předturnajovému nasazení, ale z mého pohledu je mírným neúspěchem a zklamáním. Před soutěží jsem věřil, že je český ženský tým ratingově podhodnocený a že máme reálné šance skončit do 30. místa. V průběhu turnaje jsme hráli proti 3 papírově silnějším a 8 slabším celkům. S těmi lepšími (Indie, Srbsko, Vietnam) naše zápasy skončily vždy krutou prohrou 0,5:3,5 – i když naše reprezentantky sahaly po mnohem lepších dílčích výsledcích. Proti těm papírově slabším družstvům jsme většinou jasně vítězili, kromě vysoké prohry s Malajsií a remízy s Chile. V průběhu turnaje se české družstvo pohybovalo nejvýše kolem 30. místa – i z toho je patrné, jakým skvělým výsledkem bylo předloňské 16. místo v Chennai, včetně úspěšné konfrontace s mnoha silnými týmy. Kde hledat vinu? V menší míře u samotných hráček, které jsou většinou amatérky a v rámci svých omezených možností věnovaly šachové přípravě celé léto – na úkor práce nebo rodiny. Za to jim patří velký dík. Ve větší míře pak u kapitána reprezentace, který hráčky na olympiádu nominoval a při soutěži se staral o jejich přípravu a další šachové věci.

Julia Movsesian hájila první desku a obstála velmi dobře. Myslím si, že měla trochu smůlu na barvy, černé měla především proti silnějším soupeřkám, tam to měla docela těžké, ale i tak sahala s Harikou po remíze a vietnamskou hráčku měla doslova na lopatě. Slabší sokyně Julia „kosila“ nemilosrdně. Výsledek +2 a slušný zisk na rating je pozitivní.

Natálie Kaňáková měla velmi dobrou první třetinu turnaje. Pak začala trochu uvadat a její celkový bodový zisk 5 z 9 je spíše průměrný. Ztrácela jistotu proti silnějším hráčkám, naopak ty slabší porážela přesvědčivě. Přesto je Natálie solidní a důležitý článek předních šachovnic.

Tereza Rodshtein měla slabší první polovinu turnaje. Škoda velmi napínavé partie s Indkou Vantikou, ta mohla skončit jakkoli. Ani zbytečná prohra s turkménskou šachistkou příliš nepotěšila. Tereza se naplno „chytla“ až po volném dni a v závěru soutěže její výkon gradoval. Výsledek 5,5 z 9 je vzhledem k pokaženému úvodu ještě docela obstojný.

Martina Kořenová zářila v první polovině olympiády, kdy porážela slabší soupeřky a 2x snadno odremizovala ty silné. Nečekaná změna nastala v již rozhodnutém zápase proti Alžírsku – Martina z jasné výhody nakonec prohrává a od té chvíle už nenachází ztracený terén. Závěr soutěže si protrpěla, nechtěla nic pokazit spoluhráčkám a možná právě proto do všeho zabředávala až „po uši“. Velká škoda, Martina má šachově určitě na víc. Výsledek 3,5 z 8 je slabý.

Kristýna Novosadová dvě třetiny soutěže zcela naplňovala očekávání, slabší sokyně bez milosti trestala, zatímco proti lepším hráčkám bohužel trochu trpěla. Závěr soutěže nebyl v podání Kristýny špatný, ale přece jen je její celkový výsledek 5,5 z 9 mírně za očekáváním.

 

 

Chtěl bych poděkovat kapitánovi mužské reprezentace Petru Boleslavovi za každodenní podporu a konzultace během akce. Velký dík patří rovněž vedoucí výpravy Lence Kůsové a její dcerce Niki za energetickou vzpruhu a skvělé mediální pokrytí během posledních pěti hracích dní. Příjemné bylo i každodenní popovídání s českými a slovenskými rozhodčími před začátkem zápasů, např. s Katkou Šimáčkovou, Jardou Benákem, Martinem Dobrotkou a Ivanem Syrovým.

Úplně na závěr bych se chtěl zmínit o fanoušcích. Vzhledem k blízkosti maďarské metropole jich spousta přijela přímo do místa dění a jejich podpora byla cítit na každém kroku. S velkým poděkováním uvedu jen pár jmen – Aleš Krajina, Jiří Hurta, Michal Vávra, můj švagr Luboš Kiša, Roman Cerulík, Milan Roman, Standa Vlček a mnozí další.

Existují ale i jiní „fanoušci“ českého šachu. Například jistý pan Stárek z Říčan. Přesně uprostřed olympiády, těsně před šestým kolem, mi pan Stárek poslal email, z něhož podle mého názoru vyplývá, že na mne bude podávat trestní oznámení za pomluvu nebo podáním trestního oznámení přinejmenším vyhrožuje. (Pro přiblížení kontextu uvedu, že jsem se 21.8. v online rozhovoru s předsedou Trenérské komise ŠSČR panem Evženem Pospíšilem podivoval a pohoršoval nad spoluautorstvím pana Stárka u dokumentu „Trenérský kodex“, protože si myslím, že pan Stárek není zrovna vhodnou osobou pro sepsání takového materiálu. A dnes, když píšu tyto řádky, jsem přesvědčen o tom, že pan Stárek není ani vhodným členem Trenérské komise, pokud zachovám diplomatický tón.) A hned vzápětí, během volného dne, jsem se dozvěděl, že pan Stárek o mně šíří lživé informace, že jsem měl údajně na něj a na jiné trenéry podat podnět k Etické komisi ŠSČR. Tato vymyšlená fáma má ale jeden „drobný“ háček, protože já – jako údajný autor těchto podnětů – o tom vůbec nic nevím. Jistě, nejsem žádný anděl a někteří lidé mne nemají zrovna v oblibě. Ale načasování emailu s informací o trestním oznámení a následnou lživou fámou byly dle mého názoru jasnou snahou pana Stárka „rozhodit“ kapitána žen právě během olympiády a tím poškodit celý ženský tým. To se ale „fanouškovi“ českého šachu nezdařilo, vůči podobným akcím jsem docela imunní – a ani v opačném případě by to na mně svěřenkyně nepoznaly. Pro jistotu zdůrazňuji: neúspěch ženské reprezentace je hlavní vinou kapitána a v menší míře účastnic. Ale snaha pana Stárka uškodit zvenčí byla podle mého názoru zjevná a všichni šachisté v ČR by na podobné praktiky ani v budoucnu neměli zapomínat.

 

Tomáš Polák
Kapitán ženské reprezentace

 

Užitečné odkazy:

 

Článek publikován 27. 9. 2024 v rubrice Aktuality KMK, Aktuality na hlavní stránce, Aktuality reprezentace, Reprezentace, Ženský šach.