Šachový svaz České republiky Gymnázium Petra Bezruče na finále MS škol: EXPO DUBAI 2020
Úspěch šachistů na Expu v Dubaji
Ve dnech 25. – 29. listopadu se v Dubaji uskutečnilo finálové klání mezinárodního šachového turnaje „World Chess School Tournament Expo Dubai 2020“, který zorganizoval Španělský pavilón Expa ve spolupráci s Mezinárodní šachovou federací a Chess24.com. Do závěrečného turnaje se přes třífázovou kvalifikaci, o jejímž průběhu jsme psali zde, probojovalo 12 celků z 10 zemí (ČR, Mongolsko, Indie, Maďarsko, Turecko, Izrael, Peru, Španělsko, Spojené arabské emiráty a Spojené státy americké), mezi nimiž nechyběl jako jediný zástupce České republiky také tým Gymnázia Petra Bezruče Frýdek-Místek.
A tak naše družstvo ve složení Marek Miča, Adam Frank, Ondřej Nytra, Lucie Fizerová, Kateřina Fárková, Martin Vašínek, Ferdinand Buchta a Jan Gnojek vyrazilo v předstihu v úterý 23. listopadu pod trenérským vedením Jakuba Rabatina směr Dubaj.
Vlastní turnaj byl rozdělen losem na dvě skupiny, kde se hrálo na pěti šachovnicích systémem každý s každým, přičemž umístění ve skupině předurčovalo, o jakou příčku se týmy poperou v závěrečné fázi. Naši hráči byl přiřazeni do skupiny B, kde na ně čekaly zápasy proti maďarskému, tureckému, izraelskému s dvěma mongolským týmům. Dvě výhry a tři prohry znamenaly 3. místo v tabulce, a boj ve vyřazovací fázi o celkové 5. místo.
Ještě než se ale hráči pustili do dvou finálových bitev, čekal na ně volný den, v němž mohli naplno obdivovat architektonické divy Dubaje, a to nejen z ulice, ale i z vyhlídkové plošiny na nejvyšší budově světa Burdž Chalífa. Během celého turnaje byl připraven také bohatý doprovodný program, zahrnující mimo jiné setkání s šachovými legendami Magnusem Carlsenem, Ianem Nepomniachtchim, Viswanathanem Ánandem a Judit Polgárovou, sledování zápasu o titul mistra světa „naživo“ prohlídku výstavních pavilónů Expa aj.
Ale zpět k turnaji. V předposledním kole porazili frýdecko-místečtí šachisté španělský celek 3:2 a v posledním kole stejným skórem jeden z indických týmů. Mohli se tak radovat ze zisku celkového 5. místa. Vezme-li v potaz, že se do turnaje zapojil celkem 4 velmistři, 1 mezinárodní mistr, 8 FIDE mistrů a 6 FIDE mistryň, jedná se jistě o obdivuhodný úspěch.
Michal Saforek
Dále následuje popis dění na turnaji z pera přímých účastníků:
Do Dubaje jsme úspěšně dorazili cca v sedm hodin místního času. Nikdo z nás v letadle nenaspal více než hodinu, proto veškeré další činnosti byly nepředstavitelně náročné 😊. S klížícími se víčky jsme museli řešit další problém. Domluvené minibusy, které nás měly dopravit na naše ubytování, nebyly k nalezení. A tak jsme v dubajském horku museli čekat navlečení v riflích asi 45 minut na odvoz. Nakonec jsme se dočkali, a ve dvou krásně klimatizovaných minibusech, jsme byli odvezeni na ubytování.
Bydlíme na krásných kolejích, které nám připomínají české čtyř hvězdičkové hotely. Zatím jediný problém, který jsme nevyřešili, je nedostatek balené vody (není zde pitná voda z kohoutku).
Sotva jsme se stihli osprchovat a převléct, už jsme spěchali do přistaveného autobusu, který nás zavezl s ostatními týmy do areálu Expa. Po menším chaosu (ze strany organizátorů), jsme se všemi týmy sešli v dechberoucím hlavním pavilónu. Tam jsme se fotili s vyzyvatelem nynějšího mistra světa – Ianem Nepomniachtchim. Dále následoval oběd v podobě bagety (již třetí), kterou jsme si snědli na stinném plácku uprostřed výstaviště. Poté jsme se seznámili s vyslancem českého pavilonu, který nám popřál hodně štěstí, za což mu celý tým děkuje.
Když nás už asi po desáté seřadili na schodech, abychom se vyfotili, k našemu překvapení se dostavil Magnus Carlsen (prozatímní světová jednička) a s ním i jedna z nejvýznamnějších šachistek v novodobé historii – Judit Polgárová. Věřím, že tohle byl silný zážitek pro celou naši výpravu. Téměř stejnou radost jsme měli ze setkání s roboty 😊, kteří se na Expu starají o dodržování koronavirových opatření. Pak už jsme se jen vydali na hodinovou cestu zpět, při které jsme všichni usnuli, jelikož posledních pár hodin bylo pro celou výpravu velice náročných.
K večeru se konalo rozlosování skupin, na který celý tým netrpělivě čekal. Po následné večeři jsme měli týmovou poradu, která ukončila tento velice pestrý, ale náročný den.
Kateřina Fárková
Foto týmů s Magnusem Carlsenem a Judit Polgárovou (dřepící vpředu)
Po včerejším šachově náročném dni bylo dneska v plánu udělat si výlet okolo celého dubajského Expa a poté odehrát zbývající 2 partie základní skupiny turnaje. Po srazu na snídani jsme se vydali vstříc všemožným pavilonům na již zmíněné výstavě.
Jako první na nás čekal český pavilon spolu s průvodcem. Tam jsme se dozvěděli například o technologii, která dokáže ze vzduchu vytvořit vodu a dalších podobných českých vynálezech. Následně jsme se přesunuli do nedaleké tzv. Terry, kde jsme si prošli výstavu na oceánské téma. Odtud jsme se šli naobědvat do „all you can eat“ restaurace, což se myslím líbilo celému týmu. Dále jsme navštívili opravdu mnoho pavilonů. Nejvíc se nám však líbila egyptská výstava, kde jsme si mohli vyzkoušet „Cestování časem“. Tam jsme postupně viděli technologický vývoj Egypta od jeho počátků až po dalekou budoucnost. Pak následovala šachová část dne. Nejdříve nás čekal hratelný tým Izraele. Bohužel jsme nevyužili všech šancí a zápas skončil prohrou 3:2. To pro nás byla taková studená sprcha, která celý tým nabudila na dnešní druhý zápas – s Tureckem. Po chvíli hraní byl stav 2:2, ale my tahali celý zápas za delší konec. Naštěstí, po dramatickém průběhu se podařilo spoluhráčce v poslední partii získat cenný bod a tím proměnit zápas v naše vítězství.
Dneškem končí zápasy základní skupiny, kde jsme se umístili na průměrném 3. místě – to znamená že v playoff vstupujeme do bojů o pátou příčku v celkovém turnaji. Uvidíme, jak se nám bude dařit dál.
Adam Frank
Na sobotu se těšil snad úplně každý. V tento den jsme nehráli, proto jsme se nemuseli ani připravovat. Hned po snídani jsme se převlékli a vyrazili na cestu. Po asi hodině jízdy, (kterou pro změnu většina z nás prospala 😊), jsme stáli uprostřed největšího nákupního centra na světě. Domluvili jsme se na hodinovém rozchodu a následně jsme měli sraz před vstupem na naší další zastávku.
Za chvíli jsme už stáli ve frontě do výtahu, který nás měl vyvést do výšky asi 450 metrů, na nejvyšší budovu světa – Burj Khalifu. Do 124. patra nás výtah vyvezl za 60 sekund, a po celou dobu jízdy jsme měli možnost sledovat projekci na stěnách. V moment, kdy jsme vystoupili, nás všechny naprosto uchvátil výhled na překrásnou Dubaj. Nejméně oblíbené focení nám paradoxně zabralo nejvíce času. Nádherné výhledy přebily v každém z nás nevoli se fotit. Po focení jsme vystoupali po schodech ještě o patro výše, kde jsme začali zběsile utrácet peníze za suvenýry. Poté jsme si ještě vystáli řadu na jízdu dolů, a spěchali jsme na oběd.
Upřímně, nevím, kdy naposledy jsem viděla takové množství jídla na jednom stole. Všem nám neskutečně vyhládlo, proto se po hromadě jídla jenom zaprášilo. Hned co jsme dojedli, běželi jsme pokračovat v nákupech dárků pro naše rodiny. Jelikož je Dubaj mall obrovské (doslova největší 😊), neustále jsme se ztráceli. Možná rychleji než peníze z našich účtů.
Po dokončení nákupů jsme stihli ještě zhlédnout úžasnou večerní show, která se konala před Dubaj mall, pod osvětlenou Burj Khalifou, v obležení nejluxusnějších hotelů světa. Zpívající fontány nás všechny překvapily. Sledovalo je publikum čítající určitě stovky lidí. Díky správnému načasování jsme měli šanci sledovat představení z první řady, takže máme další zážitek do sbírky.
Poté jsme si museli vystát řadu u východu, ve které jsme si všichni s hrůzou kontrolovali zůstatky na účtech. Pak už jsme jen nasedli do taxíků, a cestou domů sledovali osvícenou Dubaj.
Lucie Fizerová
Můj den začal v 7:50, kdy mě vzbudilo krásné zpívání ptáků. Poté jsem se převlékl, umyl si zuby, a hurá na autobus, který odjíždí do Expa 2020. Po příjezdu jsem se nasnídal, a hned jsem šel s týmem na semifinálové utkání, které jsme hráli proti Španělům. Hráli jsme „skvěle‘‘, chvílema to vypadalo až na 5:0, ale nakonec jsme vyhráli „jenom“ 3:2.
Protože přicházel třetí zápas o mistra světa, a my jsme dostali vstupenky, šli jsme se živě podívat přímo na tribunu. Po 2 hodinách jsem byl (i ostatní) už kompletně unaven. Po cestě zpět se před mýma očima šířila představa lehnout si do postele a spát až do rána. Ale to mě ještě čekala večeře a pár deskových her, které se hrávají každý večer. Je 10 hodin večer a po hygieně kráčím celý zničený do postele. Usínám, usínám, a najednou je noc a já sním o dalším super dni.
Martin Vašínek
Den začal jako každý jiný, probudili jsme se kolem osmi hodin ráno a startovali na snídani (až na menší výjimky), kde dneska podávali lahodné vajíčko s rajskou omáčkou, croissantem, máslem a džemem.
Po snídani jsme měli chvíli odpočinku, ale hned poté už přišla tvrdá příprava na odpolední zápas s Indy. Zápas rozhodoval, jestli skončíme šestí nebo pátí, takže o moc nešlo, ale i přesto jsme byli namotivováni jako kdyby se jednalo o zápas o titul.
Po přípravě měl přijít oběd, kterým jsme měli doplnit svou energii, s tím však byl problém. Oběd totiž nedorazil podle plánu a dostali jsme ho se zpožděním v taškách, což nebylo úplně příjemné, ale dalo se to přežít.
Po obědě následovalo rychlé nachystání se na Expo a hurá do autobusu. Jeli jsme, jako obvykle, kolem 50 minut a celou dobu panovala přátelská atmosféra.
Po dojetí do cíle jsme si nachystali pasy a vstupenky do Expa. Dál jsme šli do čínského pavilónu, kde jsme pořídili pár fotek pro firmu Lenzing, která nás finančně značně podpořila při cestě do Dubaje. Po navštívení pavilónu následoval malý rozchod, kdy jsme si ještě mohli projít pár dalších pavilónů. Potom jsme se sešli a společně šli až k Dubai Exhibition Centre, kde se hrálo jak naše poslední kolo, tak i zápas o titul mistra světa, avšak na tento den měli naplánováno volno.
Jak už jsem zmínil, hráli jsme s Indy. Zápas to nebyl vůbec lehký a rozhodoval každý bod. První dokázal vyhrát Adam Frank, který nedal soupeři moc šancí. Vedli jsme tedy 1:0. Vše se však zamotalo, když prohrál Martin Vašínek a skóre bylo rázem vyrovnané. Naštěstí po chvíli opět přešlo vedení k naší straně, když Ondřej Nytra vyhrál. Teď byla tedy řada na mě. Můj soupeř se houževnatě bránil jakýmkoliv komplikacím a pevně držel svou pozici. Po čase však začaly přicházet chyby a já jsem se mohl radovat z výhry jak svojí, tak i týmové. Poslední dohrávala Lucie Fizerová, která stála lépe, ale nezvládla pod nátlakem času svou pozici a prohrála, a tak zápas skončil 3:2, což je pro nás velice častý výsledek.
Po zápase přišlo fotografování s Viswanathanem Ánandem, bývalým mistrem světa z Indie, který vládl šachovému světu od roku 2007 do roku 2013, kdy ho v zápase porazil nynější mistr světa Magnus Carlsen. Po fotce už přišel čas na zasloužený odpočinek a svačinu před velkým finále.
Finální ceremoniál proběhl ve Španělském pavilónu, kterého se zúčastnilo mnoho novinářů a významných lidí jako zmíněný Ánand nebo například prezident mezinárodní šachové federace FIDE Arkady Dvorkovich. Na vyhlášení jsme se taktéž seznámili s českým velvyslancem Jiřím Slavíkem, což bylo příjemné setkání. Po celkem zdlouhavém úvodu konečně přišlo vyhlašování výsledků a každý tým dostal trofej s umístěním.
Po finálním ceremoniálu jsme se nechali občerstvit v zdejším bufetu. Následně jsme už jen nastoupili do autobusu zpět na naše ubytování a naposledy zamávali tomu úžasnému místu plné krásných exponátů a technologií. Na ubytování panovala oslavná atmosféra. Hrál se stolní fotbal, krycí jména a byla zábava. Pak už přišel jenom spánek a vzpomínky na neuvěřitelné Expo.
Marek Miča
———————————————————————————————————–
Děkujeme za zaslání článku panu Michalu Saforkovi. Věříme, že tento příběh frýdeckomísteckých studentů bude inspirací i dalším školám.
Další článek a obsáhlejší fotogalerie je na webových stránkách Gymnázia Petra Bezruče – Frýdek-Místek.
