Šachový svaz České republiky Historický šachový kvíz 2
Vítejte u druhého dílu historického šachového kvízu. Otázky jsou tentokrát sice trochu košatější, ale určitě jednodušší než minule, takže opravdoví znalci šachové historie by správné odpovědi mohli dát i z hlavy.
1) Šachy mají v naší zemi ohromnou tradici a historii, na kterou můžeme být pyšní a o kterou bychom měli náležitě pečovat. Česká stopa se objevuje i u několika historických šachových prvenství. První mistr světa Wilhelm Steinitz se narodil v Praze a prožil zde první třetinu svého života, první mistryně světa Věra Menčíková byla původem Češka a většinu svého života reprezentovala Československo jako jeho občanka, Ústřední jednota československých šachistů byla v roce 1924 zakládajícím členem mezinárodní šachové federace FIDE a ve stejném roce Československo vyhrálo i první, i když prozatím neoficiální, šachovou olympiádu. Pro mnohé možná překvapivě se česká stopa objevuje dokonce i v prvním mezinárodním šachovém turnaji v Londýně 1851, kterým byla odstartována moderního šachová éra. První otázkou dnešního kvízu tedy je, kterou českou stopu nese turnaj v Londýně 1851?
2) Jedná se o šachového velmistra s nevšedním životním příběhem. Ve svém nejlepším šachovém období mezi světovými válkami nakoukl dle webu Chessmetrics párkrát i do první desítky světového žebříčku. Často hrával na turnajích v Československu. Byl vynikajícím hráčem bleskových partií a skvěle hrál i naslepo. Jsou po něm pojmenovány dvě známé varianty zahájení. Svoji kariéru nezakončil příliš slavně. Například v Big/Mega databázi od společnosti ChessBase je zaznamenáno, že prohrál svých posledních 44 partií v řadě! Jaké je jméno dotyčného hráče?
3) Říká se, že na žádné fotce není soustředěno tolik inteligence jako na té následující.
Fotografii kolorovala Marina Amaral
Ne, nejedná se o hráče šachového turnaje, nýbrž o účastníky 5. Solvayské konference o elektronech a fotonech, která se konala na podzim roku 1927 v Bruselu. Setkali se zde nejvýznamnější světoví fyzici, aby diskutovali o nově formulované kvantové teorii. 17 z 29 účastníků bylo nebo se stalo nositeli Nobelovy ceny. Jeden z účastníků této konference žil nějaký čas v Praze, kde působil na univerzitě jako profesor teoretické fyziky. Jeho osobním přítelem byl jeden z šachových mistrů světa, kterému později napsal předmluvu do jeho posmrtné biografie. V té mimo jiné uvedl, že dotyčný mistr světa byl jedním z nejzajímavějších lidí, které kdy poznal. Jak se onen vědec jmenuje a kdo je tím zmiňovaným mistrem světa?
Odpovědi zasílejte na email frantisek.stross@chess.cz nejpozději do 15. června 2020. Vylosovaný výherce obdrží novou či antikvární šachovou knihu dle vlastního výběru.
Vyhodnocení kvízu č. 1
1) Siegbert Tarrasch
Ano, prvních pět mistrů světa dokázal porazit ve vážných turnajových či zápasových partiích pouze Tarrasch. Jak správně upozornil Radek Kotík z Jihlavy, trochu by se dalo polemizovat ohledně Tarraschovy výhry s Euwem, protože tato partie byla sehrána v tematickém turnaji. Jednalo se o turnaj v Haagu, který se hrál koncem roku 1922 na počest oslav 100. výročí amsterodamského šachového klubu VAS. Turnaj byl sehrán velice originálním způsobem. První kolo se odehrálo normálně, ale v dalších kolech se hrálo od pozic ze zajímavých historických partií. Šachový historik Jan Kalendovský k tomuto turnaji ve své vynikající monografii “Richard Réti-šachový myslitel“ napsal toto: „Euwe a Tarrach hráli v Haagu také, ale na jiném turnaji, který snad nemá v historii šachových soutěží obdobu. Účastníkům byly předloženy pozice ze střední hry a koncovek z klasických partií minulosti a jejich úkolem bylo dohrávat tato napínavá postavení bílými a černými kameny. Ukázalo se např., že Morphy hrál černými ve 4. partii svého zápasu s Anderssenem v Paříži 1858 lépe, než Euwe proti Tarraschovi v roce 1922!“ Tarraschova výhra nad Euwem pocházela právě z této tematické pozice z partie Anderssena a Morphyho z roku 1858, kterou hrál Morphy skutečně lépe než Euwe o 64 let později! I podle současných moderních enginů zahrál Morphy nejlepší tah v pozici, zatímco Euwe udělal hrubou chybu. Pokud by se tato partie nepočítala jako vážná, tak prvních pět mistrů světa neporazil nikdo. První čtyři pak jen dva hráči: Siegbert Tarrasch a David Janowski.
2) Koník
Určitě nejtěžší otázka minulého kvízu. Jedná se o klubový časopis pražského šachového klubu Loko Praha, který vychází nepřetržitě od roku 1983, což je nepochybně unikátní klubový počin! Zachycuje nejen klubový život, ale také prostředí pražského šachu s mnoha neznámými či těžko dostupnými informacemi z před-internetové éry. Časopis je dostupný k nahlédnutí a prostudování všem členům ŠSČR v nové svazové knihovně na pražském sekretariátu (o nově budované šachové knihovně bude v průběhu tohoto roku zveřejněn samostatný článek). Bližší informace o historii Koníka a o jeho předání do knihovny ŠSČR jsou k dispozici na klubových stránkách ŠK Loko Praha.
Kompletní svázaná sbírka klubového časopisu Koník
Dalším podobně starým a nepřetržitě vycházejícím českým šachovým časopisem je čistě skladební časopis Šachová skladba, který vychází od roku 1984, obvykle čtyři čísla ročně. Až za nimi je známé Šachinfo vydávané Břetislavem Modrem v letech 1992 – 2014. Zmínku si jistě zaslouží i časopis Gambit, původně regionální a později oficiální šachový zpravodaj Olomouckého kraje vydávaný Karlem Volkem v letech 1997 – 2018.
3) Hromádka – Spielmann, Piešťany 1912 (postavení po 18. tahu bílého)
Na první pohled to byla možná těžká otázka, ale pro zkušenější uživatele databázového programu ChessBase jistě nebyl problém najít správnou odpověď podle vyhledávání pozic. Při troše snahy šlo odpověď i vygooglit, např. na webu ChessBase nebo na výborných stránkách Edwarda Wintera věnujících se šachové historii. Pan Zdeněk Závodný z Brna ještě správně poznamenal, že úplně stejnou pozici měl Karel Hromádka i v partii proti Maljutinovi v hlavním turnaji ve Vratislavi, který se hrál o pár měsíců později. I tato odpověď by se případně dala uznat, i když je pravděpodobnější, že Capablanca měl na šachovnici spíše partii svého rakouského konkurenta (mimochodem Spielmann měl s Capablancou velice dobré skóre) ze známého mistrovského turnaje ve slovenských lázních.
Jsem rád, že dle ohlasů se 1. díl historického kvízu líbil, i když otázky nebyly jednoduché a správně na druhou otázku nedokázal odpovědět nikdo. Přesto se výherce knižní odměny losoval z těch, kdo odpověděli správně alespoň na první a třetí otázku. Naše milá kolegyně Trang vylosovala Jiřího Malého, gratulujeme!
František Štross
