Šachový svaz České republiky Historický šachový kvíz 4
Vítejte u 4. dílu historického šachového kvízu. Připraveny jsou opět tři otázky o knižní ceny.
Problémový neboli kompoziční šach. Mnozí praktičtí hráči se na něj často dívají trochu svrchu a publikace s tímto šachovým odvětvím, zařazené v šachových časopisech obvykle až na konci, pravidelně přeskakují. Byli to však právě šachoví úloháři, kteří ve druhé polovině 19. století stáli na začátku českého šachového života jako jeho průkopníci a pomocí šachových rubrik neúnavně rozšiřovali povědomí o šachu mezi širší vrstvy čtenářů. Na těchto základech později vznikla slavná česká škola úlohová, což je uznávaná skladební metoda, která významně zpropagovala český šach i za hranicemi.
Všechny tři otázky dnešního kvízu se týkají právě tohoto období z druhé poloviny 19. století, kdy hlavními představiteli českého šachu byli právě úloháři.
1) Kdo je považován za zakladatele českého úlohářství a první šachovou individualitu u nás?
2) Kde a v jakém roce začala vycházet první šachová rubrika v českém jazyce?
3) Kde a v jakém roce byla uveřejněna první česká šachová úloha?
Odpovědi zasílejte na email frantisek.stross@chess.cz nejpozději do 15. listopadu 2020. Vylosovaný výherce obdrží novou či antikvární šachovou knihu dle vlastního výběru.
Vyhodnocení kvízu č. 3
1) Proměna pěšce
Jedná se pravděpodobně o nejdéle nevyjasněné pravidlo, které se od konce 15. století až do začátku 20. století používalo v různých částech Evropy i světa rozdílně. A to dokonce v nejlepších světových turnajích dlouho po prvním mezinárodním turnaji v Londýně v roce 1851. Někde se pěšec na poslední řadě proměňoval stejně jako dnes v dámu, jinde to však bylo považováno za nevhodné z důvodu, který nám dnes přijde úsměvný – mít více než jednu dámu (královnu) symbolizuje cizoložství. Někde se pěšec mohl proměnit pouze za jakoukoliv figuru, která již byla sebrána, někde pouze za figuru podle konkrétního sloupce, na kterém se proměňuje. A v některých zemích se mohl proměnit dokonce i za soupeřovu figuru např. z důvodu vynucení patu. První mistr světa Wilhelm Steinitz ve své knize Modern Chess Instructor z roku 1889 podpořil pravidlo schválené Britskou šachovou federací v roce 1862, které dovoluje, aby pěšec na osmé řadě mohl zůstat pěšcem. Účel tohoto pravidla vysvětlil pozicí převzatou z knihy Book of the London Chess Congress od Johanna Löwenthala vydanou v roce 1862.
Úryvek ze Steinitzovy knihy Modern Chess Instructor z roku 1889, kde popisuje pravidlo proměny pěšce.
V první české šachové knize Příruční kniha šachovní, Kober, Karel Bohuš z roku 1874 je u proměny pěšce uvedeno výše uvedené pravidlo Britské šachové federace, tedy, že pěšec může zůstat pěšcem a v dalších tazích už nemá právo se měnit na figuru. Ve své další knize Hra v šachy vydané o 15 let později již Kober uvádí, že ponechání pěšce na 8. řadě aktuálním pravidlům odporuje.
Oficiální jednotnost pravidel existuje v celé Evropě až přibližně od roku 1900. A to díky organizaci stále většího počtu mezinárodních turnajů.
2) Akiba Rubinstein
Laskera porazil 18. 2. 1909 v Petrohradu, Capablancu 13. 3. 1911 v San Sebastianu a Aljechina 2. 1. 1910 v moskevské exhibici stejně jako v jejich první oficiální vzájemné turnajové partii 21. 9. 1911 v Karlových Varech.
Akiba Rubinstein během turnaje Budapešti 1926 (zdroj: Magyar Világhíradók)
3) Šachisté se plavili na šachovou olympiádu do Buenos Aires 1939.
Na fotografii je vidět celá česká výprava. Karel Opočenský vpravo nahoře nad cedulkou PONT-A, po jeho levici stojí Jiří Pelikán, uprostřed vykukuje nejvýše hlava Jana Foltyse, po jeho pravici stojí opřený o zábradlí usmívající se František Zíta. Karel Skalička stojí uprostřed na schůdkách a hned pod ním je Blažena Janečková.
Naše výprava skončila na 6. místě a Blažena Janečková v soutěži žen o mistrovství světa na děleném 9. – 10. místě. Karel Skalička a Jiří Pelikán vzhledem k začínající 2. světové válce zůstali po skončení olympiády již natrvalo v Argentině, ostatní se vrátili zpět domů.
Vylosovaným výhercem minulého kvízu se stal Jan Kalendovský. Gratulujeme!
František Štross