Šachový svaz České republiky Markoš: Tajná přísada naučí šachové praxi
Šachový svaz ČR vydává v tomto týdnu praktickou příručku Tajná přísada. Zde se zájemci dozví, jak uspět v klíčových momentech hry, pracovat s nervozitou během partie či se adekvátně připravit na soupeře. Autorem knihy je Ján Markoš, slovenský velmistr a spisovatel, kterého jsme u té příležitosti vyzpovídali.
Představte se, prosím, čtenářům, kteří by Vás náhodou neznali.
Jsem šachový autor, trenér a hráč. V tomto pořadí, protože hrávám už jen zřídka, i když stále velmi rád. Téměř deset let jsem jedničkou slovenského šachového žebříčku. Píši i nešachové knihy, školím ve firmách, protože se věnuji zejména kritickému myšlení a rozhodování, a občas píši do novin.
Co považujete za svůj největší šachový úspěch?
Asi nejvíce mě potěšilo, že jsem v roce 2018 dostal za knihu Pod hladinou od Anglické šachové federace cenu „Kniha roku“. Z čistě hráčských úspěchů bych vybral titul mistra Evropy do 16 let z roku 2000.
Jak jste se dostal k psaní o šachu?
Psaní o šachu spojuje moje dvě oblíbené činnosti: literaturu a šach. Takže mé šachové knihy vznikají celkem přirozeně. Tu první – Beat the KID o královské indické obraně – jsem napsal na objednávku pro skotské vydavatelství, když jsem byl v Glasgow na Erasmu.
Druhá, Pod hladinou, vznikla do šuplíku. Měl jsem potřebu ji napsat, i když jsem pro ni původně neměl vydavatele. Za knihou Tajná přísada stojí v první řadě můj kamarád Rostislav Svoboda, který mě před rokem a půl oslovil na jednom ligovém zápase s otázkou, jestli bych si dovedl představit nějakou formu spolupráce s Šachovým svazem ČR. A já na to řekl: „Co třeba kniha?“
Kterou svou knihu považujete za nejlepší a proč?
Na takovou otázku se velmi těžko odpovídá, vybírat mezi vlastními knihami je jako vybírat mezi vlastními dětmi. Mohu ale říci, že jsem velmi spokojený s oběma knížkami, které mi vyšly teď před Vánoci. Jak s tou šachovou, Tajnou přísadou, tak s knihou o etických dilematech s názvem Mezi dobrem a zlem.
Kdo je nebo byl Vaším šachovým vzorem?
Mým vzorem jsou všichni organizátoři a trenéři mládeže, kteří nezištně pracují na rozvoji šachu v Česku a na Slovensku. Nakonec právě jim je Tajná přísada věnována.
Co Vás vedlo k jejímu sepsání?
Víte, poměrně hodně trénuji s hráči různé síly, talentu a věku. A zjistil jsem, že jim velmi často chybějí znalosti z jedné oblasti: z šachové praxe. Šachisté často znají strategické poučky, dokáží si nastudovat koncovky a zahájení. Když se jich ale zeptáte, v jakém pořadí počítat tahy, jak využívat čas na hodinách, jak se vyhnout hrubým chybám či jak se připravit na soupeře, zjistíte, že jsou to témata, která řeší pouze intuitivně. A často špatně.
A proto jsme s Davidem napsali Tajnou přísadu. Knihu, která má pomoci přímo za šachovnicí, v turnajích. Je to praktický návod, jak vyhrávat.
Bylo složité ke spolupráci přemluvit Davida Navaru a jak se vám společně kooperovalo?
S Davidem se známe dlouhé roky, hrávali jsme spolu za různé kluby. Mám k němu velký respekt a jsem rád, že ho mohu považovat za svého přítele. David má, kromě mnoha jiných, i tu dobrou vlastnost, že je vždy ochotný pomoci. Zejména pokud v nějakém projektu vidí smysl. Proto jsem neměl velký problém ho přesvědčit ke spolupráci, i když je samozřejmě velmi zaneprázdněným člověkem.
Chystáte nějaké další společné projekty?
Snad mohu prozradit, že momentálně pracujeme na další knize, ale v opačném gardu: David je hlavní autor a já mám jen poradní hlas.
Jakou máte vzájemnou zápasovou bilanci?
S Davidem se mi podařilo vyhrát jen jednou. A i tato výhra byla tak trochu „na hanbu“. Bílými jsem vyměnil všechno, co se dalo, a nabídl jsem remízu. David pochopitelně odmítl, hrál ale na výhru tak naléhavě, až se nakonec dostal do horší koncovky. Tu se mi podařilo vyhrát. Další dvě vážné partie jsem s Davidem prohrál, k tomu bezpočet bleskovek a cvičných partií.
V knize píšete, že je drastický rozdíl mezi nablýskaným světem šachových knih a praxí, která je plná emocí, zakopnutí, zákrutů, dřiny i chyb. Jak je to tedy s oním „sportem gentlemanů“?
Otevřete si naši novou knihu a uvidíte 😊.
Prý se znáte se slovenskou prezidentkou Zuzanou Čaputovou. Můžete, prosím, prozradit více? Má paní prezidentka ráda šachy?
S paní prezidentkou se znám jen pracovně. Před několika lety jsem se zapojil do programu pro studenty s názvem Sokratův institut. Paní prezidentka měla s kolegyní na starosti právní workshop a udělala na nás velký dojem svým charizmatem, otevřeností a pevnými postoji. Osobně se s ní však neznám, nevím tedy ani to, jaký vztah má ke královské hře.
Knihu si můžete zakoupit na webu ŠSČR, odkaz na objednávku ZDE.
