Šachový svaz České republiky Mezinárodní mistrovství ČR v řešení šachových skladeb
31. řešitelské mistrovství republiky se konalo ve dnech 26. – 27. srpna 2023 v Praze za účasti 19 soutěžících z pěti států. Na rozdíl od bratislavského mistrovství Evropy se tedy jednalo o záležitost spíše komorní, i když naše mistrovství bylo zařazeno do seriálu soutěží o Světový pohár (další informace jsou na webových stránkách Světové federace skladebního šachu, například https://solving.wfcc.ch/wsc/2022-2023/info.html).
Mistrovství republiky se pořádá v nejobvyklejším, dvoudenním formátu. První den se řeší dvojtažky (časový limit 20 minut), trojtažky (60 minut) a studie (100 minut), druhý den pomocné maty (50 minut), vícetažky (80 minut) a samomaty (50 minut). Při hodnocení se boduje správnost a úplnost řešení, za úplné vyřešení každého diagramu lze získat 5 bodů. Při rovnosti bodů rozhoduje o pořadí spotřebovaný čas.
Pořadatelům letošní soutěže se podařilo vybrat působivý mix diagramů vesměs se zajímavým obsahem a s dobře odstupňovanou obtížností řešení. Kromě tradičních studií se na konečném výsledku poněkud překvapivě podepsaly i pomocné maty, kde pětitahovou úlohu nevyřešil vůbec nikdo a velké problémy měli soutěžící i s dvojtahovým „pomocníkem“, který ukážeme na diagramu č. 5.
V soutěži přesvědčivě zvítězil jeden z favoritů, slovenský IM Marek Kolčák; titul mistra ČR obhájil celkově bronzový Miloslav Vanka. Další z favoritů, IM Valerij Kopyl, ztratil většinu šancí hned v prvním kole, když vyřešil pouze jednu ze tří dvojtažek.
Výsledky:
1. M. Kolčák (SVK, Elo 2263) 60,3 bodu, 2. R. Dobiáš (SVK, 2323) 52,5 b., 3. M. Vanka (CZE, 2237) 51,3 b., 4. A. Dimitriadis (GRE, 1926) 50,1 b., 5. V. Markovcij (CZE, 2172) 43,2 b., 6. V. Kopyl (UKR, 2270) 42 b., 7. O. Mihalčo (SVK, 2062) 40,6 b., 8. M. Svrček (SVK, 1943) 40,5 b., 9. M. Petras (CZE, 1838) 39,7 b., 10. Z. Libiš (CZE, 1989) 34,9 b., atd.
Z každého oddělení soutěže nyní uvedeme jednu ukázku.
Dvojtažka č. 1 je krásným příkladem klasické tempovky, jaké se skládaly hlavně do poloviny minulého století. Vyřešit si takovou úlohu je čisté šachové potěšení.
1. Godfrey Heathcote
1. cena East Central Times 1890
#2 ( 10 + 8 )
Tomu, že by skutečné mohlo jít o tempovou úlohu, napovídá poměrně slabý černý materiál. Při podrobnějším zkoumání výchozí pozice skutečně zjistíme, že matová pokračování vycházejí na všechny tahy černého – ovšem s jedinou výjimkou, kterou je tah 1…Vf6. Nabízející se tah 2.Ve4 totiž nematí, protože věž přerušuje diagonálu Sh1 a král by ustoupil na d5. Po tazích 1.Sa8 nebo 1.Sb7 sice uvedené pokračování vychází, ovšem například po 1…Sb6 zase nejde připravené 2.Jc6#, opět kvůli volnému poli d5. Úlohu řeší krásný úvodník 1.Vf2!, který dává černému králi volné pole d4 i s jezdcem. Některé varianty zůstávají po úvodníku stejné, jako před ním: 1…Va5, Vc6, Sb6 2.Jc6 mat, 1…Vb6, Sb8, Sc5 2.Dc5#, 1…Vxd6, exd6 2.De3x, 1…g5 2.Vf5#. Na 1…Vf6 nyní vyjde 2.Ve2#, na Sxd4 2.Dg3# (před úvodníkem to bylo 2.Sxd4#), a konečně na novou obranu 1…Kxd4 matí 2.Dc3#.
Velmi efektní, ale právě proto poměrně snadná k řešení je trojtažka č. 2, kde se řešitel především musí vypořádat s velmi nepříjemným tahem 1…Dxh2.
2. Milan Vukcevich
1. cena StrateGems 1998
#3 ( 12 + 3 )
Víme-li, že v kvalitní úloze musí každá bílá figura – tedy i Va1 a Sb1 – hrát aktivní roli aspoň v jednom matovém zakončení, měli bychom rychle najít jen zdánlivě paradoxní úvodník 1.Dh7!!, který zmíněné 1…Dxh2 znemožňuje. Hrozí 2.Vh1+ Kxg2 3.De4# a jakmile ověříme, že po 1…Dxh7+ vychází 2.Kc3 s rozehráním zmíněné baterie na první řadě (například 2…Dxh2 3.Se4#), můžeme si být prakticky jisti, že jsme objevili správné řešení. Při hledání dalších variant je jen nutno pečlivě vybrat správný druhý tah bílého krále: 1…Sxh7+ 2.Kb3, 1…Jxh7 2.Kd3 a 1…Jg6 2.Kc3. Připomenu, že v žádné variantě nejde 2.a3 pro 2…Kf1 s únikem krále na e2. Na obranu 1…g6 vychází hrozba, ale s jiným matem: 2.Vh1+ Kxg2 3.Dc6#.
Při soutěži se u trojtažek zapisují varianty jen do 2. tahu bílého, takže poslední variantu není třeba uvádět – druhý tah bílého je totožný s hrozbou.
Diagram č. 3 je rozpracováním kratičké studie českého skladatele Jiřího Kaudera z roku 1938, ke které Jaroslav Polášek přidal zajímavou předehru s několika svůdnostmi.
3. Jaroslav Polášek
originál podle J. Kaudera
Bílý vyhraje ( 5 + 4 )
V pozici diagramu bílý nesmí 1.g8D?? Vc8+ ani 1.b7? Jxb7+ 2.Kd7 Kxg7 s jasnou remízou. Zbývá tedy 1.Kd7! Vc8 2.b7! Jxb7 3.Kxc8 Jd6+ 4.Kd7 Je4! 5.g8D+! Jf6+ 6.Kxe6 Jxg8 7.Kf7 Kh7. Tím vznikla Kauderova pozice, řešení pokračuje tahy 8.Jg5+ Kh8 (nebo 8…Kh6 9.f4!) 9.f3! Jh6+ 10.Kg6 Jg8 11.Jf7#. Nestačí 2.Kxd6? Vd8+! 3.Kc7 Vg8 4.b7 Vxg7+ 5.Kb6 Vg8 6.Ka7 Kh5 7.b8D Vxb8 8.Kxb8 Kg4 9.Jg1 e5 a bílý král je příliš daleko.
Všechny soutěžní studie podrobně rozebírá v zářijovém čísle časopisu Československý šach jejich autor Jaroslav Polášek.
Srozumitelná je i následující šestitažka, předvádějící ve dvou variantách hezkou, i když poněkud schématickou průsečíkovou kombinaci.
4. Andrej Lobusov
2. cena Schach-Echo 1974
#6 ( 7 + 10 )
Vzhledem k velké materiální nevýhodě bílého je zřejmé, že jeho úkolem bude rychlé vytvoření matových hrozeb. Po odtahu střelce po diagonále f1-a6 černý musí zahrát Kc6, ale oba jezdcové maty Jd4# a Je7# jsou kryté vždy dvěma figurami černého. Nabízí se tedy toto krytí narušit tahem 1.f6! se dvojí hrozbou 2.Se2+ Kc6 3.Je7# a 2.Sd3+ Kc6 3.Jd4#. Černý se může bránit braním na f6, což ale jeho odpor jen prodlouží právě na požadovaných šest tahů: 1…Dxf6 2.Se2+ Kc6 3.Je7+ Dxe7 4.Sb5+ Kc5 5.Sd3+ Kc6 6.Jd4#, 1…Sxf6 2.Sd3+ Kc6 3.Jd4+ Sxd4 4.Sb5+ Kc5 5.Se2+ Kc6 6.Je7#. Jiné obrany černý nemá, tah 1…Ve4 vede k matu již ve 4 tazích.
A nakonec ukázky pomocného matu a samomatu.
5. Fadil Abdurahmanović
2. č. uzn. The Problemist 2018
H#2, 4 řešení ( 5 + 14 )
V pomocném matu začíná černý a obě strany na zmacení černého krále spolupracují. Naše úloha má čtyři řešení a účastníky mistrovství pěkně potrápila – pouze dva účastníci našli obě dvojice řešení. Zatímco první dvě řešení 1.Se6! Jg5+ 2.Kxf6 Vxe6#, 1.fxe4 Jg4+ 2.Kf4 Vxf2# předvádějí modelové maty, ve zbývajících řešeních odejde černý král na vzdálená pole a maty modelové nejsou: 1.Kd4 Jxc3 2.Kxc3 Jd5#, 1.Ke6 Je8 2.Kd7 Jc5#.
6. Zoran Gavrilovski
1. cena Liga na Makedonski Problemisti 1999
S#3 ( 13 + 10 )
V samomatu bílý černého přinutí, aby mu dal v předepsaném počtu tahů mat. V pozici naší trojtahové úlohy si snadno představíme mat černým pěšcem na e4 nebo na c4, je jen třeba tam některého z černých pěšců dovést tak, aby neměl jinou možnost než matit. Zkušenější řešitel si rychle uvědomí, že úloha pravděpodobně zpracovává tzv. téma Pickaninny (černý pěšec ve výchozím postavení udělá v průběhu řešení všecky čtyři možné tahy). Úkolem řešitele pak bude, cestičku černého pěšce jednoznačně vymezit, nedat černému možnost odbočit, a samozřejmě také zbavit matící pole nežádoucího krytí bílým kamenem. Řešení je následující: 1. Db8! tempo 1…dxc6 2.Sa7 c5 3.Sc6 c4#, 1…dxe6 2.f6 e5 3.f5 e4#, 1…d5 2.Jcd4 c6 3.c4 dxc4# a asi nejobtížnější 1…d6 2.Jfd4 (ale ne 2.Sd4? d5 a nelze 3.c4, protože mat by dostal naopak černý) dxc5 3.Jf3 c4#, 2…d5 3.c4 dxc4#.
Miloslav Vanka
