Šachový svaz České republiky Navždy odešel Ing. Evžen Gonsior
Aktualizace 23. 12.: Pro zájemce, kteří by se chtěli s panem Gonsiorem soukromě rozloučit, uvádíme informaci o místu, kde je pan Gonsior pochován společně se svojí manželkou. Jde o Lesní hřbitov HK, za hlavní branou cestou doprava, přičemž hrob je hned po cca 50 metrech na pravé straně až u plotu.
_____
Původní článek z 14. 12.:
Hradec Králové – Ve věku 91 let navždy odešel Ing. Evžen Gonsior (6. 12. 1931 – 13. 12. 2022), jeden z nejlepších českých šachových trenérů a metodiků.
Foto a text: Lubomír Douděra
______
„Průměrný učitel vypráví. Dobrý učitel vysvětluje. Výborný učitel ukazuje. Nejlepší učitel inspiruje.“ (Charles Farrar Browne)
Zdá se mi ale, že ti nejlepší učitelé, v šachovém světě trenéři, dokonce dokážou změnit charakter svých svěřenců. Alespoň u mě to tak bylo… s panem Gonsiorem jsme spolupracovali řadu let a daleko více než za šachové úspěchy jsem mu vděčný za to, jak mě postupem času vychovával. Byla s ním vždycky legrace, šachy miloval a to dokázal dobře předat svým žákům. Za svoje svěřence vždy bojoval, chtěl pro ně to nejlepší, věnoval se jim daleko nad rámec tréninkových hodin. Šachovému světu bude trenér jeho formátu velmi chybět. Naštěstí se můžeme snažit jeho odkaz předávat dál. Děkuji za vše, pane Gonsiore,
Martin Petr, předseda ŠSČR
______
Osobní vzpomínka Františka Štrosse
Pana Gonsiora jsem poprvé potkal v roce 1996 na svém prvním větším turnaji, na Mistrovství Čech do 18 a 20 let v Českém Brodě, kde působil jako trenér. Byl jsem tehdy vyjukaný mladý šachista samouk, který teprve pronikal do závodního šachu a ani jsem se neodvážil předložit některou ze svých partií panu Gonsiorovi k analýze. Přesto jsem jeho analýzy s ostatními účastníky velice rád sledoval. Už tehdy se mi líbilo s jakou lehkostí, vtipem a šarmem partie analyzoval a předával mladým hráčům své bohaté zkušenosti.
Moje další setkání s panem Gonsiorem proběhlo v tom samém roce na stejném turnaji, tentokrát v Praze na Oaze. Tentokrát jsem již byl odvážnější a několik svých partií jsem mu k analýze předložil. Přestože se to událo již před čtvrtstoletím, stále si živě pamatuji, které partie to byly včetně poznámek pana Gonsiora k jejich průběhu, často okořeněné všelijakými historkami. Jedna z mých nejoblíbenějších byla tato:
Zkoušení mladé slečny na semináři trenérů, zkoušející pan Gonsior. Otázka: „Co víte o Mém systému?“ Odpověď: „A jak vy se vlastně jmenujete?“
A do třetice jsem se s panem Gonsiorem setkal opět na Mistrovství Čech do 18 a 20 let, tentokrát v roce 1998 na jednom z nejkouzelnějších míst, kde jsem kdy šachy hrál, na Zámku Lázeň v Chudenicích. Přestože se mi na turnaji příliš nedařilo, vzpomínám na něj velice rád. Nemalou zásluhu na tom má i pan Gonsior, který s námi opět neúnavně analyzoval partie, chodil s námi na procházky po překrásném okolí a zásoboval nás dobře míněnými radami a nespočetnými vtipnými historkami a prupovídkami. Vzpomínám si, že při analýze jedné mé partie prohlásil, že jednou by ze mě mohl být dobrý trenér. Nevím, jestli mi nenápadně naznačoval, že má hráčská kariéra nebude příliš slavná, ale na trenérskou dráhu jsem prozatím nevstoupil.
Od té doby už jsem pana Gonsiora potkával pouze sporadicky na různých šachových akcích a vždy to pro mě byla osvěžující a velice příjemné setkání. Pokaždé z něj vyzařovalo obrovské charisma a vitalita. V jeho společnosti se člověk nikdy nenudil, často se pobavil a dozvěděl něco nového a zajímavého.
Naposledy jsme spolu mluvili telefonicky ještě před dobou covidovou někdy v roce 2019. Mezi řečí jsem si mu postěžoval, jak to od našich setkání na mládežnických turnajích rychle uteklo a že už mi bylo 40. Pan Gonsior se zasmál a prohlásil, že čtyřicítka je krásný věk: „Pořád ještě můžeš koukat za holkama“.
Díky za vše, budete nám chybět, pane Gonsiore.
František Štross
______
Evžen Gonsior (sedící druhý zprava) jako 21letý mladík hraje v Praze v roce 1952 turnaj na paměť třicetiletého trvání oddílu ŠK Aljechin, jehož byl v době svých pražských studií členem. Hře přihlíží stojící Jiří Veselý. (digitální archiv ŠSČR)
Při simultánce na 3. ročníku turnaje žáků v Zaječicích 1965. (digitální archiv ŠSČR)
Evžen Gonsior předává cenu Miloši Vrabcovi z vítězného družstva Slavoj Český Brod na 3. ročníku turnaje žáků v Zaječicích 1965. (digitální archiv ŠSČR)
V Harrachově při rozhovoru s IM Josefem Nunem, ca 2. polovina 60. let. (digitální archiv ŠSČR)
Se svými žáky z Domu dětí v Hradci Králové v roce 1970. Druhý zprava je budoucí IM Jiří Nun. (digitální archiv ŠSČR)
Evžen Gonsior přijímá od Jaroslava Šajtara gratulaci za vítězství Slavie Hradec Králové v Celostátní lize družstev 1976/1977. Na fotce jsou zleva: Jaroslav Šajtar, Ladislav Alster, Josef Přibyl, Josef Nun, Evžen Gonsior a Milan Seifert. (digitální archiv ŠSČR)
S velmistrem Genadijem Kuzminem na turnaji v Polanici Zdrój v roce 1977. (digitální archiv ŠSČR)
Jako ředitel Mezinárodního mistrovství ČSSR v Hradci Králové 1981. (digitální archiv ŠSČR)
Jako divák sledující partii rumunského velmistra Mihaie Suby na pásmovém turnaji v Praze 1985. (digitální archiv ŠSČR)
Na tréninku se svým svěřencem Martinem Petrem v roce 2006. (digitální archiv ŠSČR)
Mezi laureáty Ceny Salo Flohra za zásluhy a rozvoj československého šachu v roce 2013. (digitální archiv ŠSČR)
Na výletě v Českém ráji. (digitální archiv ŠSČR)
