Ohlédnutí za Pražským šachovým festivalem

Pražský šachový festival se rozrůstá každým rokem. V jeho rámci se tento rok konaly 4 hlavní turnaje – uzavřené turnaje Masters, Challengers, Futures a otevřený turnaj, kterého se zúčastnilo 337 hráčů. Kromě hlavních turnajů se v hotelu Don Giovanni konalo nespočet doprovodných akcí, šachových i nešachových.

Shrnout veškeré dění festivalu by vydalo na nový Ottův slovník naučný, takže v tomto shrnutí se zaměříme hlavně na dva nejostřeji sledované turnaje – Masters a Challengers.

Masters

Síla uzavřených turnajů by se určitě dala odhadnout počtem remíz v turnaji. Čím lépe hráči hrají, tím více remíz bude. Turnaje Masters se účastnila širší světová špička a potvrdila tento fenomén – ze 45 partií jich skončilo rezultativně jen 10.

Skvělou formu si přivezl rumunský reprezentant Bogdan-Daniel Deac. V pátém kole jasně přehrál Ray Robsona v berlínské variantě a v kole osmém přidal výhru nad Nguyenem.

Robson se ale nenechal prohrou s Deacem rozhodit a zvládnul k výhře ze 4. kola proti Gelfandovi přidat ještě výhru proti Wangovi a Keymerovi.

Tím pádem dva hráči skončili na skóre +2 a o vítězství v turnaji musel rozhodnout tiebreak, který se hrál jako dvě blitz partie. Formát tiebreaku Robsonovi určitě vyhovoval, na internetu je známým expertem na bullet a rychlé řešení úloh pod pseudonymem spicycaterpillar (pikantní housenka). V první partii svoji pověst potvrdil a rychle získal vyhranou pozici. Deac se ale srdnatě bránil a chvílemi to vypadalo, že už udrží remízu. Kritický moment nastal v 80. tahu:

Druhou partii si Robson už pohlídal, a tak se může radovat z výhry 5. ročníku turnaje Masters.

Ray Robson na vyhlášení (📸 Petr Vrabec)

David Navara byl v turnaji pevný jako skála. Do menších problémů se dostal pouze v partii se Shanklandem. Šance v partiích s Keymerem a Gelfandem na výhru nakonec nestačily, takže turnaj zakončil s 9 remízami, stejně jako Shankland.

Neporazitelný David Navara (📸 Lennart Ootes)

Ačkoliv s dvěma prohrami skončil Thai Dai Van Nguyen na chvostu tabulky, nebyl to pro něj tragický turnaj. Jako poslední nasazený opět prokázal, že nemá problém odremizovat kohokoliv. Od vyrovnaného turnaje ho dělila pouze prohra s Martirosyanem v pátém kole, kde šance ve složité pozici s nevyrovnaným materiálem měly obě strany. Martirosyan se ale v koncovce zorientoval lépe a partii vyhrál.

V turnaji se představil i německý supertalent Vincent Keymer nebo třeba legendární Boris Gelfand. Oběma ale turnaj nevyšel úplně podle představ. Gelfandovi soupeři si vyhlídli jeho oblíbenou variantu dvou jezdců v sicilské a dvakrát úspěšně využili svých propracovaných příprav k zisku bodu.

Tabulka Masters před tiebreakem

Challengers

V turnaji Challengers se již tradičně bojovalo o místo v Masters turnaji v přístím ročníku. Že hráči chtějí do elitního turnaje postoupit, šlo na partiích jasně vidět. Na šachovnicích byly často k vidění komplikované pozice i neortodoxní zahájení. O show pro diváky se postaral Jerguš Pecháč, když zahajoval partie tahy jako 1.h4 nebo 1.Jh3, což neušlo pozornosti letošního vyzyvatele mistra světa.

Favoritem na vítězství turnaje po sedmi kolech byl Benjamin Gledura. V 8. kole ale neudržel nervy na uzdě a z lepší pozice se brzy dostal pod útok černých věží.

Následující hladká prohra v posledním kole proti Motylevovi Gleduru odsunula až na 4. místo.

Skvělou formu si do Prahy přivezl polský Mateusz Bartel. V partiích soupeře často energicky přehrával už od zahájení a 4 výhry bez jediné porážky byly více než dost na samostatné první místo v turnaji.

Mateusz Bartel na vyhlášení (📸 Petr Vrabec)

Radost českým fanouškům dělala účast tří domácích hráčů – Vykouka, Stalmacha a Fiňka. 13letý Václav Finěk se v obrovské konkurenci neztratil a připsal si hned několik velmi cenných skalpů. Za partii s Jergušem Pecháčem dokonce získal cenu Lubomíra Kaválka za partii festivalu.

V 8. kole byl Václav odměněn za bojovnost, když si velmistr L’Ami po dlouhém boji vlezl králem do matu. Pokud se nemýlím, tak soupeř s elem 2645 je zatím Václavovým největším skalpem.

Finěk – L’Ami, pozice po 51.Vb6+

V pozici na diagramu přišlo 51..Ke5?? Jak Finěk zakončil partii?

Richard Stalmach v turnaji potvrdil, že si titul IM neuhrál náhodou. Dokázal porazit oba české spoluhráče a odremizovat velmistry Gleduru a Pultineviciuse, což v tak silně obsazeném turnaji bylo dostatek na ztrátu pouze jediného elobodu.

Richard Stalmach (📸Anežka Kružíková)

Dlouholeté zkušenosti z reprezantačního prostředí přetavil ve skvělý výsledek Jan Vykouk. Celý turnaj mohl díky výhrám nad L’Amim a Akashem pokukovat po stupních vítězů. Nakonec skóre +1 stačilo na dělené třetí místo a +15 elo bodů, což ho výrazně přiblížilo k vysněné velmistrovské hranici 2500 elobodů.

Jan Vykouk (📸 Lennart Ootes)

Akash – Stalmach, pozice po 23.Vc7+

V posledním kole Richardovi nevyšlo zahájení. Dokážete najít, proč se v pozici na diagramu vzdal?

Po pomalejším startu se výborně rozehrál vítěz minulého open turnaje Alexander Motylev. Důležitá pro něj musela být remíza ve třetím kole, kdy jeho soupeř Akash nedokázal proměnit obrovskou výhodu.

Skóre, které by mu v Masters turnaji zajistilo samostatné první místo, v Challengers stačilo pouze na místo druhé.

Pražský šachový festival byl již tradičně velkolepou akcí. Při pozorování partií v honosném hotelu Don Giovanni za zvuku klavíru v pozadí si člověk občas mohl připadat jako jedna z postav seriálu Queen Gambit. Organizátorům patří velká poklona a šachoví fanoušci se už můžou těšit na další ročník, kde se mimo jiné v turnaji Challengers předvede i vítěz letošního Open turnaje Vojtěch Plát.

Richard Mládek

Odkaz na závěrečný článek k festivalu od pořadatele zde.

 

Článek publikován 4. 7. 2023 v rubrice Aktuality KMK, Aktuality na hlavní stránce.