„Musíme být více vidět“

„Šachisté by měli vyvracet předsudky a být více vidět,“ říká absolvent studia u ČOV Ladislav Záruba

Sportovní sekretář ŠSČR Ladislav Záruba před několika týdny úspěšně absolvoval studium sportovní diplomacie. To pořádá Český olympijský výbor spolu s VŠE v Praze. Ve své závěrečné práci porovnával fungování šachových sekretariátů u nás a v zahraničí, za největší přínos studia ale považuje navázání kontaktů s dalšími federacemi a výměnu zkušeností. „Měli bychom na diplomacii zapracovat,“ říká Záruba v rozhovoru.

Proč jste se rozhodl absolvovat studium Sportovní diplomacie u ČOV?

Vloni toto studium absolvovala předsedkyně Komise rozhodčích ŠSČR Jiřina Prokopová a velmi si to vychvalovala. Zároveň její závěrečná práce věnující se anti-cheatingu v šachu zaujala i mezinárodní federaci FIDE a zvýšila prestiž šachistů a svazu v očích Českého olympijského výboru. Takže když přišla na svaz nabídka znovu nominovat dva lidi a předseda Martin Petr mne oslovil, šel jsem do toho. O studium se ucházela ještě Lenka Kůsová z KMK, ale při přijímacím řízení se nakonec rozhodli pro mě.

Jak přijímačky probíhaly?

Museli jsme si připravit projekt závěrečné práce, kterou budeme během studia tvořit. Ten jsme před tříčlennou komisí představovali v češtině i angličtině.

Popište, prosím, parametry tohoto studia.

Je to roční studium, které strukturou kopíruje běžné studium na VŠ. Skládá se z deseti víkendů a jedné povinné studijní cesty. Pokud chce člověk studovat poctivě, je to opravdu náročné. Každý z víkendů probíhá výuka od pátku odpoledne do neděle podvečer a na závěr jsme vždy k danému předmětu psali test. Do toho se odevzdávaly průběžné práce. I hodnocení bylo celkem přísné. Jsem „věčný student“ a musím říci, že tohle studium bylo jedno z nejnáročnějších, kterého jsem se zúčastnil.

Můžete blíže představit téma své závěrečné práce?

Mým tématem bylo mapování práce šachových sekretariátů v okolních zemích a jejich srovnání s Českou republikou. Jsem vystudovaný sociolog se zkušeností z personalistiky a výzkumu organizace práce, takže mne logicky zajímalo, jak to funguje jinde. Tyto informace jsou totiž běžně veřejnosti nepřístupné a šachové svazy je mezi sebou příliš nesdílí.

Jak jste postupoval?

Ještě před jarním uzavřením hranic jsem stihl studijní cestu na Slovensko a absolvoval Skype hovor s Rakouskem. Do Polska a Německa jsem již bohužel jet nestihl, takže jsem vše řešil také na dálku. Bylo pro mě trochu překvapením, jak pomalu a neochotně reagovali v Německu i Polsku. To by se u nás stát nemohlo.

Co z vašeho výzkumu vyplývá?

Na našem území je asi 14 000 šachistů s každoročně obnovovanou licencí a máme sedmý největší počet lidí s FIDE ratingem na světě. To z nás vlastně činí šachovou velmoc. Přitom je dobré si uvědomit, že za každé utkání se platí určitá částka FIDE. ŠSČR je tak jeden z největších přispěvatelů. Bohužel máme ve srovnání s jinými státy slabší zastoupení v mezinárodních komisích. Měli bychom na sportovní diplomacii zapracovat.

Ve své práci porovnávám i využívání finančních zdrojů, třeba z evropských fondů. V každé zemi s těmito prostředky nakládají jinak. Rozdílné je to i s členskými poplatky, které máme výrazně nižší než jinde, ale to bych již zabíhal příliš do detailů.

Jste čerstvým absolventem studia, co jste pro to musel udělat?

V rámci každého předmětu jsem musel zvládnou zkoušku a na závěr obhájit zmiňovanou práci. Její rozsah odpovídá hutnější bakalářce nebo menší diplomce. Mými hodnotiteli byli doktor Martin Petr, předseda ŠSČR, a docentka Štěpánka Zemanová. Ta vede katedru, na níž studium sportovní diplomacie probíhá. Požadavky byly přísné, muselo to splňovat všechny náležitosti závěrečné vědecké práce. Po sepsání a hodnocení práce jsem předstoupil před komisi, kde jsem ji musel obhájit nejprve v češtině a poté i v angličtině.

Jak byste zhodnotil celkový přínos studia u ČOV?

Studium sportovní diplomacie bylo neskutečně obohacující. Jednak díky informacím od vyučujících, ale také díky vynikající partě sportovních bafuňářů, kteří se tam sešli. To sdílení zkušeností a kontaktů napříč odvětvími je nedocenitelné.

Jak ostatní vnímali vaši účast jako zástupce šachů?

Jednu z prvních přednášek měl Martin Doktor, olympijský vítěz a v současnosti sportovní ředitel ČOV. Věnoval se otázce, co je vlastně sport. A protože věděl, že budu účasten i já, zmínil tam také šachy. Považuji za důležité, aby se šachisté účastnili podobných setkání a vyvraceli povědomí a předsudky některých atletů o tom, že nepatříme mezi sporty.

Kdo ještě vedl výuku během studia?

Za ČOV nám přednášely ty největší kapacity. Vedle zmíněného Martina Doktora třeba předseda ČOV Jiří Kejval, prezident Českého florbalu a místopředseda ČOV Filip Šuman a další. Nejvíce ze všech mne zaujal Jon Tibbs, který se v Británii věnuje sportovnímu PR. Na jeho zkušenosti z nejvyšších pater světového sportu jsme zírali s otevřenou pusou. Řešil Rusko nebo různé záležitosti v NBA, jeho záběr byl opravdu neskutečný. Získal jsem z toho pocit, že tenhle člověk měl na jaře přijet do Čech a během pandemie radit, co kdo máme dělat.

Jmenujte ještě, prosím, některé z dalších studujících.

Vzhledem k tomu, že tento studijní obor vznikl v Banské Bystrici, tvořili velkou část mých spolužáků Slováci. Třeba zástupci hokeje, atletiky, šermu a dalších. Z Čechů se studia účastnila olympionička v běhu na 800 metrů Lenka Masná, Libor Kubrycht z veslování či florbalistka Zuzana Svobodová, lidé z boxu a dalších federací. Ti všichni v závislosti na členské základně a financování řeší různorodé problémy.

Velice zajímavé bylo setkání se zástupci FAČR. To byli moc příjemní a pracovití lidé, díky nimž jsem si i já upravil názor na fotbalový svaz, který dosud ovlivňovaly hlavně úplatkářské aféry a jiné problémy. I v tomhle mělo studium smysl.

Co vám studium dalo ve vztahu k vašemu působení na ŠSČR?

Budu zcela upřímný, nejdůležitější jsou právě ty konexe, díky nimž mohu na šachový svaz přinést zkušenosti z ostatních federací. Nazval bych tu přidanou hodnotu větším diplomatickým zásahem šachové komunity vůči jiným sportům. A pak samozřejmě doufám, že bude prospěšná i má závěrečná práce.

Existuje v rámci ČOV možnost navazujícího studia?

Zatím ne. Vlastně v tuto chvíli ani není jasné, jaká je další budoucnost tohoto oboru, který jsme nyní jako třetí ročník v historii absolvovali. Studium organizoval Český a Slovenský olympijský výbor spolu s Vysokou školou ekonomickou v Praze, která původně měla pro absolventy zajistit tiul MPA, Master of Public Administration. Bohužel se to zatím nepodařilo administrativně vyřešit. Vím o jiném studiu sportovní diplomacie na jedné pražské soukromé škole, kde lze získat titul, ale myslím, že pro nás to již není relevantní.