Šachový svaz České republiky Šachový tábor v Domašově nad Bystřicí
Začátky jsou vždycky nejhorší. Člověk nikdy neví, jak má začít. A konce jsou taky strašný. To zase přemýšlíte, jak byste měli svůj příběh zakončit, tak aby ve čtenářích vzbudil nadšení z přečteného požitku a nikoli znechucení nad ztrátou času. Zkrátka začátky a konce jsou pro autora daného příběhu ty nejtěžší části, a proto mě omluvte, jakožto amatérského spisovatele, že si právě s tímto začátkem nevím rady. Nicméně konce a začátky nejsou nejtěžší pouze při psaní článků, ale obecně bychom klidně mohli tvrdit, že začátky a konce jsou spojovány se shledáním a následným, zpravidla nevyhnutelným, rozloučením. Ty jsou přeci také těžké. Shledání nevíme, jak správně uchopit a rozloučení je těžké už jen ze své podstaty. Obzvlášť, když víte, že se s některými dlouho neuvidíte. Tábory jsou v tomto ohledu nejspíše nejhorší…
I přes veškerá hygienická opatření i tento rok šachový tábor v Domašově nad Bystřicí proběhl bez jakýchkoli problémů a myslím, že všichni zúčastnění za to byli, i když to třeba na sobě nedávali tolik znát, upřímně rádi. Účast se tento rok možná některým jevila jako „slabá“, ale v menším počtu 40 účastníků byla i svá krása. Pro vedoucí to znamenalo více odpočinku, pro účastníky to znamenalo více věnovaného času ze strany vedoucích, což se projevilo například na tom, že po dvou letech měli účastníci možnost zahrát si i noční hru. Výkonnostně byl tábor tento rok možné lehce slabší než roky minulé (ve skupině A byli pouze 3 hráči), ale o to větší můžeme mít uspokojení, že jsme věnovali naše šachové úsilí těm, kteří ho potřebují více.
Šachové přednášky zde měli na starost: IM Richard Biolek st., IM Richard Biolek ml., IM Dejf Kaňovský, WGM Tereza Rodshtein, GM Marek Vokáč a na pozvání přijel ze Slovenska také GM Igor Štohl. Na jeden den přijel také GM Pavel Šimáček. Všem přednášejícím velmi děkujeme za čas, který našemu táboru věnovali a doufáme, že náš tábor navštíví i příští rok.
Celotáborová hra byla tento rok inspirovaná starou animovanou pohádkou Anastázie z roku 1998, která se odehrává v prostředí Bolševického převratu v roce 1917. Jako i minulé roky tak i letos byla celotáborová hra doprovázena krátkými divadelními předehrami.
Šachové tréninky byly rozděleny do skupin A, B, C a D podle výkonosti. Zahrnovali dopolední trojhodinový trénink a odpolední jedna a půl hodinový trénink. Skupiny C a D měli místo odpoledního tréninku turnaj.
Žádná šachová akce se samozřejmě neobejde bez pořádného fotbalového zápasu. Blízko tábořiště se nalézá poměrně velké fotbalové hřiště, které tento rok bylo naštěstí posekané, takže jsme si nenechali ujít možnost si fotbal zahrát.
 |
 |
Přeci jen byl tento rok tábora v Domašově něčím jedinečný. Při mnoha hrách (především nejstaršího oddílu) se hráči svazovali rukama a i jinými končetinami k sobě, což se později neukázalo jako nejchytřejší nápad.
 |
 |
Letošní rok se i přes strašící počasí, které údajně mělo přijít poslední den, ale nikdy nepřišlo, uskutečnil táborák. Sice bez opékání buřtů, ale i tak to určitě stálo za to.
Závěrem bych rád řekl, a doufám, že mluvím za všechny, že jsme si tábor i přes nepříznivé počasí velmi užili. Někteří možná více než jiní. Ale i tak doufáme, že příští rok bude ještě lepší než tento.
Kdybyste chtěli shlédnout celé fotoalbum, které bylo pořízeno především Nicolou Vopatovou a Alešem Vopatem, klikněte na odkaz níže:
https://photos.app.goo.gl/MPfaw1xXiCLfcgaT8
Jakub Voříšek
