Přínos šachů pro děti

Šachy jsou součástí kurikula ve více než 30 zemích, např. v USA, v Kanadě, v Německu, v Itálii, na Slovensku či v zemi mistrů světa a olympijských vítězů, v Arménii.

V tomto článku najdete mimo jiné také konkrétní informace o vztahu šachu k RVP ZV, které lze využít například při úpravě Školního vzdělávacího plánu.

Řada psychologických studií provedených po celém světě ukázala, že šachy mohou:

zvednout inteligenční kvocient (IQ);
posílit dovednosti potřebné při řešení problémů, naučit, jak nezávisle a zodpovědně dělat obtížná a abstraktní/teoretická/hypotetická rozhodnutí;
zvýšit jazykové, matematické, paměťové schopnosti a schopnost číst;
pěstovat kritické, kreativní a originální myšlení;
poskytovat praxi/cvičení v dělání přesných a rychlých rozhodnutí pod časovým tlakem, což je dovednost, která může pomoci zlepšit školní známky;
učit, jak myslet logicky a efektivně, učí vybrat „nejlepší“ volbu z velkého množství možností;
být výzvou pro nadané děti, přičemž účinně pomáhají odhalit ty nadané žáky, kteří svým skutečným schopnostem zůstávají hodně dlužni (underachievers);
demonstrovat důležitost flexibilního plánování, koncentrace a důsledků našich rozhodnutí;
obohatit chlapce a dívky bez ohledu na jejich přirozené schopnosti a socioekonomické zázemí/původ/prostředí;
naučit děti nejprve myslet a až potom konat;

Zajímavé shrnutí všech významných pozitiv lze také zhlédnout ve videu European Chess Union z roku 2019 zde.

Koncentrace, trpělivost a vytrvalost

Mladé nezkušené hráče šachy učí, jakou cenu má koncentrace a poskytuje jim bezprostřední trest za jejich chyby. Jen málo učebních nástrojů poskytuje takovou rychlou zpětnou vazbu. Jedno selhání v koncentraci může vést k hrubé chybě, která může znamenat dokonce konec hry. Pouze zaměřená pozornost, trpělivost a vytrvalost mladého hráče šachu je základem trvale příznivých výsledků, což jsou vlastnosti, které jsou stejně důležité pro podávání dobrého výkonu ve škole (třeba při písemných testech) či později při vykonávání profese.

Analýza, logika a řešení problémů

Studie provedená v letech 1990-92 v New Brunswicku v Kanadě prokázala přínos šachu pro rozvoj dovedností řešit problémy u malých dětí (Gaudreau 1992). Integrováním šachu do tradičního matematického kurikula učitelé byli schopni významně pozvednout průměrné skóre svých žáků v testech zaměřených na řešení problémů. Skóre těchto dětí bylo daleko vyšší než u těch žáků, kteří se zúčastnili pouze standardních matematických kurzů. Bylo též zjištěno, že šachy rozvíjejí kritické a kreativní myšlení (Ferguson 1979-83).

Rozhodování ve světě informací

Šachy jsou jedním z nejvíce efektivních učebních nástrojů k přípravě dětí pro jejich úspěšné fungování ve světě „zavaleném“ informacemi, v němž je naše rozhodování stále obtížnější. V tomto světě musí být studenti schopni reagovat rychle, pružně a kriticky. Musí se prokousat obrovským množstvím informací, přičemž musí rozpoznat, co je podstatné a co je irelevantní. Také potřebují získat potřebné dovednosti k tomu, aby byli schopni se (na)učit nové technologie rychle, stejně jako řešit nepřetržitý proud problémů, spjatých s těmito technologiemi.

Toto je oblast, kde šachy jako nástroj k rozvoji mysli našich dětí se zdají být zvláště účinné. Svou pravou podstatou šachy prezentují stále se měnící sadu problémů. Vyjma skutečného začátku hry, kde je možné naučit se zpaměti nejsilnější varianty – každý tah vytváří novou pozici. Každý z hráčů se pokouší najít ten „nejlepší“ tah tím, že kalkuluje směrem dopředu, hodnotí tyto budoucí možnosti za pomoci teoretických principů. Je důležité, že možná existuje více než jeden „nejlepší“ tah, právě jako ve skutečném světě možná existuje více než jedna nejlepší volba. Hráči se musí učit rozhodnout se, i když odpověď je dvojznačná/víceznačná/nejasná nebo obtížná.

Sociální schopnosti

Společná tvorba, která je výsledkem zápolení na šachovnici, přináší přátelství, která mohou překračovat hranice a přetrvávat desetiletí. Podání ruky na začátku i konci partie učí děti respektu k soupeři. Učitelé na amerických školách si povšimli, že po zavedení šachu do školy ubylo mezi žáky hádek a agresivity. Jeden z ředitelů pak poznamenal, že je to i skvělý protidrogový program.

Šachy – hra královská

Studie provedená v USA ukázala, že šachy dokáží rozvíjet děti účinněji než jiné logické hry nebo počítačové hry. Šachy jsou zřejmě účinnější i než tradiční způsob výuky, neboť italská studie ukázala, že i žáci, kteří měli jednu hodinu matematiky nahrazenou výukou šachu (tj. měli o jednu hodinu matematiky méně), měli lepší výsledky v matematických testech než žáci, kteří byli vzděláváni pouze v matematice. Nepodařilo se identifikovat jeden či dva faktory, které způsobují, že šachy jsou tak efektivním nástrojem při rozvoji dětí. Zřejmě se jedná o souhrn více faktorů. které jsou „královsky“ namíchány.

Vztah výuky šachu k Rámcovému vzdělávacímu programu pro základní vzdělávání (RVP ZV)

1.Výuka a hra šachu pomáhá naplňovat tyto cíle základního vzdělávání:

umožnit žákům osvojit si strategie učení a motivovat je pro celoživotní učení
podněcovat žáky k tvořivému myšlení, logickému uvažování a k řešení problémů
rozvíjet u žáků schopnost spolupracovat a respektovat práci a úspěchy vlastní i druhých
připravovat žáky k tomu, aby se projevovali jako svébytné, svobodné a zodpovědné osobnosti, uplatňovali svá práva a naplňovali své povinnosti
pomáhat žákům poznávat a rozvíjet vlastní schopnosti v souladu s reálnými možnosti a uplatňovat je spolu s osvojenými vědomostmi a dovednostmi při rozhodování o vlastní životní a profesní orientaci

2.Výuka a hra šachu pomáhá žákům osvojit si tyto klíčové kompetence:

Kompetence k učení

vybírat a využívat pro efektivní učení vhodné způsoby, metody a strategie, plánovat, organizovat a řídit vlastní učení, projevovat ochotu věnovat se dalšímu studiu a celoživotnímu učení
vyhledávat a třídit informace a na základě jejich pochopení, propojení a systematizace je efektivně využívat v procesu učení, tvůrčích činnostech a praktickém životě
samostatně pozoruje a experimentuje, získané výsledky porovnává, kriticky posuzuje a vyvozuje z nich závěry pro využití v budoucnosti
poznává smysl a cíl učení, má pozitivní vztah k učení, posoudí vlastní pokrok a určí překážky či problémy bránící učení, naplánuje si, jakým způsobem by mohl své učení zdokonalit, kriticky zhodnotí výsledky svého učení a diskutuje o nich

Kompetence k řešení problémů

vnímá nejrůznější problémové situace ve škole i mimo ni, rozpozná a pochopí problém, přemýšlí o nesrovnalostech a jejich příčinách, promyslí a naplánuje způsob řešení problémů a využívá k tomu vlastního úsudku a zkušeností
vyhledá informace vhodné k řešení problému, nachází jejich shodné, podobné a odlišné znaky, využívá získané vědomosti a dovednosti k objevování různých variant řešení, nenechá se odradit případným nezdarem a vytrvale hledá konečné řešení problému
samostatně řeší problémy; volí vhodné způsoby řešení; užívá při řešení problémů logické, matematické a empirické postupy
ověřuje prakticky správnost řešení problémů a osvědčené postupy aplikuje při řešení obdobných nebo nových problémových situací, sleduje vlastní pokrok při zdolávání problémů
kriticky myslí, činí uvážlivá rozhodnutí, je schopen je obhájit, uvědomuje si zodpovědnost za svá rozhodnutí a výsledky svých činů zhodnotí

Kompetence sociální a personální

vytváří si pozitivní představu o sobě samém, která podporuje jeho sebedůvěru a samostatný rozvoj; ovládá a řídí svoje jednání a chování tak, aby dosáhl pocitu sebeuspokojení a sebeúcty

3.Výuka a hra šachu má vztah k těmto vzdělávacím oblastem nebo jejich částem:

Matematika a její aplikace

využívání matematických poznatků a dovedností v praktických činnostech – odhady, měření a porovnávání velikostí a vzdáleností, orientace
rozvíjení paměti žáků prostřednictvím numerických výpočtů a osvojováním si nezbytných matematických vzorců a algoritmů
rozvíjení kombinatorického a logického myšlení, ke kritickému usuzování a srozumitelné a věcné argumentaci prostřednictvím řešení matematických problémů
rozvíjení abstraktního a exaktního myšlení osvojováním si a využíváním základních matematických pojmů a vztahů, k poznávání jejich charakteristických vlastností a na základě těchto vlastností k určování a zařazování pojmů
vnímání složitosti reálného světa a jeho porozumění; k rozvíjení zkušenosti s matematickým modelováním (matematizací reálných situací), k vyhodnocování matematického modelu a hranic jeho použití; k poznání, že realita je složitější než její matematický model, že daný model může být vhodný pro různorodé situace a jedna situace může být vyjádřena různými modely
provádění rozboru problému a plánu řešení, odhadování výsledků, volbě správného postupu k vyřešení problému a vyhodnocování správnosti výsledku vzhledem k podmínkám úlohy nebo problému
rozvíjení spolupráce při řešení problémových a aplikovaných úloh vyjadřujících situace z běžného života a následně k využití získaného řešení v praxi; k poznávání možností matematiky a skutečnosti, že k výsledku lze dospět různými způsoby
rozvíjení důvěry ve vlastní schopnosti a možnosti při řešení úloh, k soustavné sebekontrole při každém kroku postupu řešení, k rozvíjení systematičnosti, vytrvalosti a přesnosti, k vytváření dovednosti vyslovovat hypotézy na základě zkušenosti nebo pokusu a k jejich ověřování nebo vyvracení pomocí protipříkladů

Umění a kultura

uvědomování si sebe samého jako svobodného jedince; k tvořivému přístupu ke světu, k možnosti aktivního překonávání životních stereotypů a k obohacování emocionálního života

Člověk a svět práce

vytrvalost a soustavnost při plnění zadaných úkolů, uplatňování tvořivosti a vlastních nápadů při pracovní činnosti a vynakládání úsilí na dosažení kvalitního výsledku
chápání práce a pracovní činnosti jako příležitosti k seberealizaci, sebeaktualizaci a k rozvíjení podnikatelského myšlení

Průřezové téma osobnostní a sociální výchova

Osobnostní rozvoj

Rozvoj schopností poznávání – cvičení smyslového vnímání, pozornosti a soustředění; cvičení dovedností zapamatování, řešení problémů; dovednosti pro učení a studium
Sebepoznání a sebepojetí – já jako zdroj informací o sobě; druzí jako zdroj informací o mně; moje tělo, moje psychika (temperament, postoje, hodnoty); co o sobě vím a co ne; jak se promítá mé já v mém chování; můj vztah ke mně samé/mu; moje učení; moje vztahy k druhým lidem; zdravé a vyrovnané sebepojetí

Seberegulace a sebeorganizace – cvičení sebekontroly, sebeovládání – regulace vlastního jednání i prožívání, vůle; organizace vlastního času, plánování učení a studia; stanovování osobních cílů a kroků k jejich dosažení

Psychohygiena – dovednosti pro pozitivní naladění mysli a dobrý vztah k sobě samému; sociální dovednosti pro předcházení stresům v mezilidských vztazích; dobrá organizace času; dovednosti zvládání stresových situací (rozumové zpracování problému, uvolnění-relaxace, efektivní komunikace atd.); hledání pomoci při potížích

Kreativita – cvičení pro rozvoj základních rysů kreativity (pružnosti nápadů, originality, schopnosti vidět věci jinak, citlivosti, schopnosti „dotahovat“ nápady do reality), tvořivost v mezilidských vztazích

Morální rozvoj

Řešení problémů a rozhodovací dovednosti – dovednosti pro řešení problémů a rozhodování z hlediska různých typů problémů a sociálních rolí problémy v mezilidských vztazích, zvládání učebních problémů vázaných na látku předmětů, problémy v seberegulaci
Hodnoty, postoje, praktická etika – analýzy vlastních i cizích postojů a hodnot a jejich projevů v chování lidí; vytváření povědomí o kvalitách typu odpovědnost, spolehlivost, spravedlivost, respektování atd.; pomáhající a prosociální chování (člověk neočekává protislužbu); dovednosti rozhodování v eticky problematických situacích všedního dne

Vztah šachu k dalším předmětům

Celá řada cvičení na šachovnici má vztah i k dalším vyučovacím předmětům. Velkou výhodou je, že vše se děje hravou formou v duchu Komenského Školy hrou a že děti získávají okamžitou zpětnou vazbu.

Matematika

Zde se šachová cvičení projevují asi nejvýrazněji. S nácvikem pohybu figur se děti přirozeně učí orientovat se v prostoru a přirozeným způsobem se seznámí s pojmy vodorovný (řada), svislý (sloupec), úhlopříčka (diagonála), se kterými se setkají také v geometrii. Při výměnách figur si žáci procvičují porovnávání a jednoduché součty. Vzhledem k tomu, že každá figura má svou hodnotu, získávají tím i základy ekonomické gramotnosti. Okamžitá hodnota figury se pak mění i v závislosti na její poloze (např. kolik polí napadá jezdec uprostřed šachovnice a kolik v rohu?).

Jednoduché koncovky potom nabízejí výbornou průpravu do základů geometrie. Děti se seznámí s tím, co je čtverec a trojúhelník, naučí se určovat vzdálenosti (např. na kolik tahů se dostane král z h1 na a8 ?).

Šachy jedinečným způsobem rozvíjejí abstraktní, logické a kombinační myšlení a vedou k nácviku zkoumání a porovnávání různých možností.

Český jazyk

Bylo zjištěno, že děti, které se věnují šachu, mají lepší výsledky ve čtení a schopnosti porozumět textu. Zlepšují se také jejich verbální schopnosti. Šachy jsou součástí naší kultury už po mnoho staletí a odkazy na ně obsahují četná literární díla. Při pohybu figur po rovných liniích si procvičují také jemnou motoriku, kterou potřebují při psaní. Tento způsob nácviku koordinace oko-ruka byl využit i při výuce dětí, které byly v tomto směru handicapované.

Obecné

Celá řada vlastností rozvíjených při hře se uplatní prakticky ve všech předmětech. Patří sem především schopnost soustředit se, hledání a posuzování různých možností, kreativita či abstraktní myšlení. Důležité je také promýšlení důsledků vlastních tahů, přičemž dítě se naučí zásadě „nejprve mysli, pak konej“. Při hře se dítě naučí schopnosti rozhodnout se a nést za své rozhodnutí zodpovědnost, přičemž výhodou je, že důsledky svého rozhodnutí pozná velmi rychle.